Přepisy zpráv z let 1931 – 1941 z týdeníku Zájmy Česko-moravské vysočiny (Neodvislý týdeník českého jihovýchodu), který vydával v Jindřichově Hradci Jaroslav Svoboda.
Jsou přepisovány pouze zprávy týkající se Žirovnice, Počátek a nejbližšího okolí.
Žirovnice
– Prodejny našich novin : Jaroslav Rataj, papírnictví, Jindř. Hubáček, prodej tabáku, Mart. Plášil nást. Svoboda, filiálka novin.
– Úmrtí. M.Šrámková, manžela domkáře v Žirovnici, nar. 13. prosince 1866, zemřela dne 23. února 1931 po těžké nemoci. Macek František, deputátník narozen 1861, zemřel 3. března 1931. Frant. Filzoch, nar. 23. března 1869 a zemřel 3. března 1931.
– První tělocvičná akademie pořádána těl. jed. Sokol v rámci Tyršových oslav a a na počet narozenin pana presidenta republiky v neděli 8. března t.r. v sokolovně měla skvělý průběh. Krátce po 8. hod. zahájily pořad před sálem naplněným do posledního místa dvě družstva nejmenších žaček, které s dětskou roztomilostí a čilostí provedly „Tanečky se zpěvem“ Šly panenky silnicí atd. a musily je opakovati. Mužský sbor zpěváckého spolku „Slovan“ zazpíval zdařile za říz. p. řed. K. Knoppa „Slavnostní sbor“ od B. Smetany. Sotva dozněl zpěv přiklusala „Sokolská jízda“, cvičení pro menší žáky s koníčky od J. Pláničky s hudbou Karla Pospíšila, která provedla dosti obtížný rej, pěkně však nacvičený a opravdově podaný. Kdyby toto cvičení provedeno bylo ještě mladšími žáky, bylo by působivější. Přesto však zanechalo pěkný dojem. Po tomto tělocvičném úvodě nastoupilo 10 dorostenek se stuhami a 5 dorostenců k „Obrazovitému a skupinovému cvičení pětic dorostenek a dorostenců“ od Fr. Erbena na hudbu J. Görtlera. toto cvičení obsahuje mnoho pěkných skupin, jež jsou vhodnými přechody spojeny v celek ladně plynoucí a jsou-li vždy zacvičeny tak jak je cvičil na této akademii dorost, pak jsou jedním z nejlepších dorosteneckých podiových cvičení. Dlouho trvající potlesk byl odměnou cvičencům a cvičenkám, svědomitě a přesně cvičícím. První část pořadu byla ukončena oslavnou básní: „Tvou stopou jít“, kterou velice pěkně přednesl dorostenec Al.Hanák. Po přestávce provedly ženy na konstrukcích zapůjčených jednotou kolínských „Bílé skupiny“ od bra. Kohouta a to celkem čtyři, znázorňující vázu, světlonoše, pomník lásky a ornament, jež vhodným uspořádáním v záři světla reflektoru mocně působily a misly být opakovány. Rovněž cvičení dorostenek od Fr. Vejtěchovského „Radosti mládí“ bezvadně, svižně provedené zanechalo hluboký dojem. Změnou v obvyklém pořadu bylo cvičení družstva mužů na metacím stole, které bylo s napětím sledováno, zvláště při přeskoku s prosta a saltu. Přesto, že jednota vlastní tento stůl teprve 10 dní, přece bylo viděti zdatnost cvičenců, kteří odvážně prováděli cviky jen krátce nacvičované. Změna tato byla velice dobrá a byla obecenstvem nadšeně přijata. Obtížné cvičení žen od Künové-Horejsové na hudbu J. Kličky „Ranní cvičení“ kladlo veliké požadavky na cvičenky a nebýti malého zdržení v třetím oddíle, bylo by nejlepším číslem v pořadu. Novinkou byl průskok dorostenců hořícím kruhem. Jako závěr provedli muži „Symbolická prostná cvičení mužů – válečná“ od Jar. Jelínka s hudbou Jar. Lahulka s rázností a opravdovostí, jíž toto cvičení vyžadovalo. Poslední vítěznou scénu tohoto cvičení doplnila hudby přednesem písně “ Hoší od Zborova“. Obecenstvo si vynutilo opakování. V přestávce a po pořadu k tanci účinkoval orchestr Hudeb. sdružení města Žirovnice. Cvičitelský sbor, jenž obstaral téměř sám celý pořad tělocvičnými čísly, můře býti naprosto spokojen, neboť taková akademie, jako byla tato, nebyla již dlouho v našem městě provedena. Však také zakladatel br. dr. Miroslav Tyrš si zasluhuje, abychom jeho památku uctívali jen podniky tělocvičnými, řádně připravenými a pak s láskou a opravdovostí provedenými. (Rp.)
– Klub humoristů v Žirovnici konal v sobotu dne 28. února 1931 III. řádnou valnou hromadu u souseda Jindř. Plíhala s obvyklým pořadem. Zprávy funkcionářů byly přítomnými členy se zájmem vyslechnuty s přáním, aby „Klub Humoristů“ ve své dobročinnosti v podporování místních chudých dále pokračoval. V roce 1930 věnoval Klub Humoristů sboru dobrovolných hasičů v Žirovnici Kč 1.000,-, svým členům na podporách Kč 309,-, na vánoční nadílku Kč 4.000,-. Při volbách zvoleni byly předsedou náš neúnavný a obětavý pracovník starosta města soused Žemlička Lad., místopředsedou zvoleni byli: Prantl Frant., Dvořák Josef, režiserem a dirigentem Veselý Ant., do výboru byli zvoleni: Aunický Karel, Buček Alex., Doležal Otto, Fišer Olda, Hejtmánek Jan, Kliměš Karel, Koudelka Karel ml., Krásl Václav, Kernička Karel, Pátek Emil, Tábor Vladimír, Laboutka Jan. Náhradníci: fišerová Milada, Jelínková Božena, Havelková Otilie, Šrámková Sláva, Táborová Kamila, Volková Anna. Revisory účtů Scháněl Josef, Buček Rajmund.
Na ustavující schůzi, která se konala 5. března 1931 u pí. M.Cimlerové zvoleni byli: Jednatelem Fišer Olda, pokladníkem Krásl Václ., zapisovatelem Buček Alex. Každý čtvrtek se konán pí. Cimlerové (Rajdy) zpěv (přípravy na oslavy Vítězslava Nováka). (Rj)
– V neděli dne 15. března t.r. bude promítán v sokolovně film: „Eros v poutech“, drama. Doplňuje dvoudílná veselohra „Ono se řekne semenec“.
– Výrobní družstvo soustružníků perletě v Žirovnici koná dne 15. března 1931 svou 24. řádnou valnou hromadu o 1. hod. odp. v místnostech družstva.
Počátky
– Prodejny našich novin : Pí. K. Chloubová, prodejna tabáku, Pešinova ul. p. ryšavý, prodejna tabáku, Masarykova tř.
– Historie jest učitelkou, a vzpomínky na zašlou dobu a na osoby věhlasné povzbuzují k práci v nynější době. uveřejníme tedy postupně dle místa tyto články od známého kulturního pracovníka Tomáš Zapletala : Styk pánů z Hradce s Počátkami ve zlých dobách; Ve službách pánů z Hradce; Společenský styk Počátek s Hradcem; Studenti z Počátek na gymnasium v J. Hradci; Jan Tomáš Pěšina z Čechobrodu, rodák počátecký studentům; Jakub Škoda z Počátek v Jindř. Hradci; Proč vzpomínáme v Počátkách probošta V.B.Jahna z Jidřich. Hradce a jiné články. (T.Z.)
– Divadelní nos a odvod k vojsku (vzpomínka).
Když jsem pročítal některé zápisy z počáteckého života spolkového, nalezl jsem několik vzpomínek na zájezdy z Hradce do Počátek anebo opačně. Nebudu se dnes o těchto zájezdech a návštěvách zmiňovati, neboť mám na mysli jinou vzpomínku.
Četl jsem totiž, že do Počátek zajížděla divadelní společnost Kramuelova, když si odehrála několik her v Jindř. Hradci. V té společnosti působil znamenitý herec Jiří Bittner, o němž jsem psal již jednou v týdenníku „z Českomoravské vysočiny“.
Nastává doba odvodů, a jelikož v této stati jde také o odvod, proto dodávám úryvek z Bittnerových pamětí.
—————-
… z Písku jeli jsme za tuhého mrazu do Jidř. Hradce. Jeli jsme v dostavníku.
Dorazili jsme šťastně do Jidř. Hradce, kdež v nemocnici zemřel mi milý kolega a přítel Sýkora. Zemřel na souchotiny…
Jindřichův Hradec? I teď po dlouhých letech vzpomínám si vděčně na svou činnost tam. Hráli jsme denně před plnými domy a dávány směly býti jen dobré kusy. Dramata a dobré veselohry. Frašky jsme nesměli dávat.
Mezi pilnými navštěvovateli vedle studentstva bylo důstojnictvo tamní posádky. Zejména velitel major Sedláček byl každodenně v divadle, a zvláště já těšil jsem se jeho skutečné přízni. Jednou by mě byl na jevišti skoro přivedl do rozpaků. Hráli jsme, ani již nevím co. Já v jedné z hlavních úloh nalepil si orličí nos z diakolum. Nos byl rozhodně nepovedený – byl trochu moc veliký.
Majora, který seděl v první řadě, falešný můj nos jaksi znepokojoval. Stalo se mi, že jsem za hry maně pohlédl do obecenstva a přímo k majorovi. Major ukazováčkem své pravé ruky nad vlastním svým nosem ve vzduchu kreslil polokruh. Zarazil jsem se skoro. A zase jsem tam pohlédl. Majorův ukazováček kreslil opět nad jeho nosem ve vzduchu, jako by mi chtěl říci :“ Co je to za nos?“.
Druhý den na procházce zastavil mě a jal se mne plísniti: “ Jaký jste si to včera nalepil nos? Myslil jsem, že před takovou nosní obludou budu muset odejít z divadla.“
Byl to můj první a poslední falešný divadelní nos.
Jak v Jindř. Hradci tak v Táboře, kam jsme odjeli, dařilo se Kramuelovi dobře, i pobyli jsme v obou městech značnou dobu. Z Tábora v druhé polovici června r. 1866 odjeli jsme do Benešova. Bylo to v dnech, kdy byla vypovězena válka mezi Rakouskem a Pruskem. – Nepřítel byl již v Čechách.
Kramuele rozpustil společnost – a nebylo se mu co diviti. Byli jsme bez chleba…
Čekal jsem na odpověď otcovu na svůj dopis. Odpověď došla, že se otec podvoluje dáti mi měsíční příspěvek, abych mohl na čas války vstoupit dobrovolně jako kadet do rakouského vojska.
A časně z rána druhého dne již ujížděl jsem do Tábora, kde meškala odvodní komise. Dal jsem se dobrovolně odvést.
Při odvodní komisi byl také můj milý major Sedláček z Jindř. Hradce. Co ho pohnulo, že mě přemlouval, abych místo na čas války dal se vůbec na vojnu – nechápu dodnes – Snad to byl ten velký divadelní nos.
– Úmrtí. Ve čtvrtek dne 26. února t.r. zemřel Čestmír Emr, studující VI. třídy státního reál. gymnasia v Brandýse n. Lab., syn Václava Emra ze Staré Boleslavi, který byl před lety odb. učitelem na měšťanské škole v Počátkách.
– Propagace návštěvy a pobytu letních hostů u nás. Nepříznivé výsledky sčítání lidu v r. 1930 jasně nám dokázaly vylidňování našeho kraje a jižních Čech i celé Českomoravské vysočiny vůbec. Upadáme a proto musíme si pomoci. Předně pomáhejme si sami. Účinnou propagací upozorněme na krásy míst, na zdravý, příjemný a levný pobyt v nich a tím získávejme návštěvníky, turisty a letní hosty k nám. Národohospodářský sbor jihočeský vydá za tím účelem „Ročenku“, v níž budou uvedena místa s letními byty. Přihlaste ihned u nás volné byty pro letní období u městského úřadu, aby mohly býti uveřejněny v „Ročence“.
– Orientační mapy, které jsou zavěšeny na našich nádražích, zasluhují jistě pozornosti. Jsou to známé mapy Ph.Dra.Josefa Bělohlava, který před válkou vydával oblíbený a levný „Vlastivědný sborník“. Visí před námi mapa Počátek s dalekým okruhem asi 4 hod. vzdálenosti. Originál vydalo ministerstvo železnic za spolučinnosti min. školství, min. obchodu, min. pošt atd. Dle návrhu autora kreslila Irena Bělohlavová. Fotografie Fr. Folda, Praha II. – Mapa rychle informuje, je přehledná a poslouží všem těm, kteří se ubírají krajem a nechtějí se dlouho zdržovat. Takového něco jsme potřebovali již dříve. Jsme však povděčni, že dopřáno nám shlédnouti, o čem jsme již za Rakouska snili.
– Zdejší zpěvácký spolek „Čechorod“ je prý nejstarším zpěváckým spolkem českým.
– Hlavní sezona lázní Sv. Kateřiny u Počátek bude zahájena 1. května a potrvá do 30. září t.r. Příště přineseme stručný popis.
– Letošní zima se svým bílým povlakem stává se eldoradem a tím i dostaveníčkem přátel zdravého sportu lyžařského. Tak je na Počátecku, hlavně v okolí známých Kateřinských lázní. – Zdrávi užili.
– Povinnosti daňové v březnu. Do 14. března odveďte daň z obchodu s cennými papíry. Do 20. března jest splatna daň z vodní síly za únor 1931, placená podle rejstříku. Do 30. března odveďte půl proc. příspěvek Všeobecnému fondu peněžních ústavů.
– Telefonisace obcí. Věnujte pozornost této akci v obcích, neboť telefon jest známé a rozšířené zařízení, kterým se umožňuje rychlé dorozumění a který podporuje hospodářský rozvoj. Telefon jest tak důležitý a užitečný prostředek jako každá komunikace. V Německu má již skorem každá obec telefon. I při této akci pamatujte na budoucnost.
– Na výroční valné hromadě místního odboru Národní Jednoty Pošumavské, konané v úterý dne 3. března t.r., zvoleni byli na rok 1931 tito funkcionáři: předseda Fr. Kotoun, řed. měšť. škol, místopředseda R. Werner, soukr., jednatelka Jit. Nováková, odb. uč. a pokladník Ferd. Vodrážka, účet. Záložny. Odbor věnoval v r. 1930 částku 500 Kč na vánoční nadílku dětem v Nové Bystřici.
– Odvody v Počátkách budou se konati ve dnech 27. a 28. března t.r. v sále hotelu „Modrá hvězda“ od 8. hod. dopol: 27. března předvedou své příslušníky tyto obce : Benátky, Bezděčín, Bělá, Buková Nová, Cerekev Horní, Ctiboř, Čejkov, Černov, Heřmaneč, Hříběcí, Cholunná, Chrástov, Jakubín, Janovice, Leskovec, Litkovice a Počátky. 28. března budou odváděni příslušníci těchto obcí: Rohovka, Rymberk, Stojčín, Stranná, Štítné, Turovnka, Ves Horní, Veselá, Vlčetín, Zdešov a Žirovnice.
Toto jsou druhé přepisy z týdeníku Zájmy česko-moravské vysočiny. Věřím, že Vás tyto řádky nadchly stejně, jako mě. Pokud máte k tomuto přepisu a událostem zde popisovaným jakoukoliv připomínku, či upřesnění, neváhejte napsat na resolut@tiscali.cz – může bude zveřejněno. O to samé Vás prosím, pokud máte z tohoto období (1931-1941) ze Žirovnice, Počátek a okolí nějaké fotografie, popřípadě i filmové negativy ke zveřejnění.
Další díly přepisů najdete po zveřejnění ZDE.