Čtení zpráv z let 1931 – 1941 z týdeníku Zájmy Česko-moravské vysočiny (Neodvislý týdeník českého jihovýchodu), který vydával v Jindřichově Hradci Jaroslav Svoboda.
Jsou čteny pouze zprávy týkající se Žirovnice, Počátek a nejbližšího okolí.
Štítek: Zájmy Česko-moravské vysočiny
Zájmy Česko-moravské vysočiny – č.2 – 11. března 1931
Přepisy zpráv z let 1931 – 1941 z týdeníku Zájmy Česko-moravské vysočiny (Neodvislý týdeník českého jihovýchodu), který vydával v Jindřichově Hradci Jaroslav Svoboda.
Jsou přepisovány pouze zprávy týkající se Žirovnice, Počátek a nejbližšího okolí.
Žirovnice
– Prodejny našich novin : Jaroslav Rataj, papírnictví, Jindř. Hubáček, prodej tabáku, Mart. Plášil nást. Svoboda, filiálka novin.
– Úmrtí. M.Šrámková, manžela domkáře v Žirovnici, nar. 13. prosince 1866, zemřela dne 23. února 1931 po těžké nemoci. Macek František, deputátník narozen 1861, zemřel 3. března 1931. Frant. Filzoch, nar. 23. března 1869 a zemřel 3. března 1931.
– První tělocvičná akademie pořádána těl. jed. Sokol v rámci Tyršových oslav a a na počet narozenin pana presidenta republiky v neděli 8. března t.r. v sokolovně měla skvělý průběh. Krátce po 8. hod. zahájily pořad před sálem naplněným do posledního místa dvě družstva nejmenších žaček, které s dětskou roztomilostí a čilostí provedly „Tanečky se zpěvem“ Šly panenky silnicí atd. a musily je opakovati. Mužský sbor zpěváckého spolku „Slovan“ zazpíval zdařile za říz. p. řed. K. Knoppa „Slavnostní sbor“ od B. Smetany. Sotva dozněl zpěv přiklusala „Sokolská jízda“, cvičení pro menší žáky s koníčky od J. Pláničky s hudbou Karla Pospíšila, která provedla dosti obtížný rej, pěkně však nacvičený a opravdově podaný. Kdyby toto cvičení provedeno bylo ještě mladšími žáky, bylo by působivější. Přesto však zanechalo pěkný dojem. Po tomto tělocvičném úvodě nastoupilo 10 dorostenek se stuhami a 5 dorostenců k „Obrazovitému a skupinovému cvičení pětic dorostenek a dorostenců“ od Fr. Erbena na hudbu J. Görtlera. toto cvičení obsahuje mnoho pěkných skupin, jež jsou vhodnými přechody spojeny v celek ladně plynoucí a jsou-li vždy zacvičeny tak jak je cvičil na této akademii dorost, pak jsou jedním z nejlepších dorosteneckých podiových cvičení. Dlouho trvající potlesk byl odměnou cvičencům a cvičenkám, svědomitě a přesně cvičícím. První část pořadu byla ukončena oslavnou básní: „Tvou stopou jít“, kterou velice pěkně přednesl dorostenec Al.Hanák. Po přestávce provedly ženy na konstrukcích zapůjčených jednotou kolínských „Bílé skupiny“ od bra. Kohouta a to celkem čtyři, znázorňující vázu, světlonoše, pomník lásky a ornament, jež vhodným uspořádáním v záři světla reflektoru mocně působily a misly být opakovány. Rovněž cvičení dorostenek od Fr. Vejtěchovského „Radosti mládí“ bezvadně, svižně provedené zanechalo hluboký dojem. Změnou v obvyklém pořadu bylo cvičení družstva mužů na metacím stole, které bylo s napětím sledováno, zvláště při přeskoku s prosta a saltu. Přesto, že jednota vlastní tento stůl teprve 10 dní, přece bylo viděti zdatnost cvičenců, kteří odvážně prováděli cviky jen krátce nacvičované. Změna tato byla velice dobrá a byla obecenstvem nadšeně přijata. Obtížné cvičení žen od Künové-Horejsové na hudbu J. Kličky „Ranní cvičení“ kladlo veliké požadavky na cvičenky a nebýti malého zdržení v třetím oddíle, bylo by nejlepším číslem v pořadu. Novinkou byl průskok dorostenců hořícím kruhem. Jako závěr provedli muži „Symbolická prostná cvičení mužů – válečná“ od Jar. Jelínka s hudbou Jar. Lahulka s rázností a opravdovostí, jíž toto cvičení vyžadovalo. Poslední vítěznou scénu tohoto cvičení doplnila hudby přednesem písně “ Hoší od Zborova“. Obecenstvo si vynutilo opakování. V přestávce a po pořadu k tanci účinkoval orchestr Hudeb. sdružení města Žirovnice. Cvičitelský sbor, jenž obstaral téměř sám celý pořad tělocvičnými čísly, můře býti naprosto spokojen, neboť taková akademie, jako byla tato, nebyla již dlouho v našem městě provedena. Však také zakladatel br. dr. Miroslav Tyrš si zasluhuje, abychom jeho památku uctívali jen podniky tělocvičnými, řádně připravenými a pak s láskou a opravdovostí provedenými. (Rp.)
– Klub humoristů v Žirovnici konal v sobotu dne 28. února 1931 III. řádnou valnou hromadu u souseda Jindř. Plíhala s obvyklým pořadem. Zprávy funkcionářů byly přítomnými členy se zájmem vyslechnuty s přáním, aby „Klub Humoristů“ ve své dobročinnosti v podporování místních chudých dále pokračoval. V roce 1930 věnoval Klub Humoristů sboru dobrovolných hasičů v Žirovnici Kč 1.000,-, svým členům na podporách Kč 309,-, na vánoční nadílku Kč 4.000,-. Při volbách zvoleni byly předsedou náš neúnavný a obětavý pracovník starosta města soused Žemlička Lad., místopředsedou zvoleni byli: Prantl Frant., Dvořák Josef, režiserem a dirigentem Veselý Ant., do výboru byli zvoleni: Aunický Karel, Buček Alex., Doležal Otto, Fišer Olda, Hejtmánek Jan, Kliměš Karel, Koudelka Karel ml., Krásl Václav, Kernička Karel, Pátek Emil, Tábor Vladimír, Laboutka Jan. Náhradníci: fišerová Milada, Jelínková Božena, Havelková Otilie, Šrámková Sláva, Táborová Kamila, Volková Anna. Revisory účtů Scháněl Josef, Buček Rajmund.
Na ustavující schůzi, která se konala 5. března 1931 u pí. M.Cimlerové zvoleni byli: Jednatelem Fišer Olda, pokladníkem Krásl Václ., zapisovatelem Buček Alex. Každý čtvrtek se konán pí. Cimlerové (Rajdy) zpěv (přípravy na oslavy Vítězslava Nováka). (Rj)
– V neděli dne 15. března t.r. bude promítán v sokolovně film: „Eros v poutech“, drama. Doplňuje dvoudílná veselohra „Ono se řekne semenec“.
– Výrobní družstvo soustružníků perletě v Žirovnici koná dne 15. března 1931 svou 24. řádnou valnou hromadu o 1. hod. odp. v místnostech družstva.
Počátky
– Prodejny našich novin : Pí. K. Chloubová, prodejna tabáku, Pešinova ul. p. ryšavý, prodejna tabáku, Masarykova tř.
– Historie jest učitelkou, a vzpomínky na zašlou dobu a na osoby věhlasné povzbuzují k práci v nynější době. uveřejníme tedy postupně dle místa tyto články od známého kulturního pracovníka Tomáš Zapletala : Styk pánů z Hradce s Počátkami ve zlých dobách; Ve službách pánů z Hradce; Společenský styk Počátek s Hradcem; Studenti z Počátek na gymnasium v J. Hradci; Jan Tomáš Pěšina z Čechobrodu, rodák počátecký studentům; Jakub Škoda z Počátek v Jindř. Hradci; Proč vzpomínáme v Počátkách probošta V.B.Jahna z Jidřich. Hradce a jiné články. (T.Z.)
– Divadelní nos a odvod k vojsku (vzpomínka).
Když jsem pročítal některé zápisy z počáteckého života spolkového, nalezl jsem několik vzpomínek na zájezdy z Hradce do Počátek anebo opačně. Nebudu se dnes o těchto zájezdech a návštěvách zmiňovati, neboť mám na mysli jinou vzpomínku.
Četl jsem totiž, že do Počátek zajížděla divadelní společnost Kramuelova, když si odehrála několik her v Jindř. Hradci. V té společnosti působil znamenitý herec Jiří Bittner, o němž jsem psal již jednou v týdenníku „z Českomoravské vysočiny“.
Nastává doba odvodů, a jelikož v této stati jde také o odvod, proto dodávám úryvek z Bittnerových pamětí.
—————-
… z Písku jeli jsme za tuhého mrazu do Jidř. Hradce. Jeli jsme v dostavníku.
Dorazili jsme šťastně do Jidř. Hradce, kdež v nemocnici zemřel mi milý kolega a přítel Sýkora. Zemřel na souchotiny…
Jindřichův Hradec? I teď po dlouhých letech vzpomínám si vděčně na svou činnost tam. Hráli jsme denně před plnými domy a dávány směly býti jen dobré kusy. Dramata a dobré veselohry. Frašky jsme nesměli dávat.
Mezi pilnými navštěvovateli vedle studentstva bylo důstojnictvo tamní posádky. Zejména velitel major Sedláček byl každodenně v divadle, a zvláště já těšil jsem se jeho skutečné přízni. Jednou by mě byl na jevišti skoro přivedl do rozpaků. Hráli jsme, ani již nevím co. Já v jedné z hlavních úloh nalepil si orličí nos z diakolum. Nos byl rozhodně nepovedený – byl trochu moc veliký.
Majora, který seděl v první řadě, falešný můj nos jaksi znepokojoval. Stalo se mi, že jsem za hry maně pohlédl do obecenstva a přímo k majorovi. Major ukazováčkem své pravé ruky nad vlastním svým nosem ve vzduchu kreslil polokruh. Zarazil jsem se skoro. A zase jsem tam pohlédl. Majorův ukazováček kreslil opět nad jeho nosem ve vzduchu, jako by mi chtěl říci :“ Co je to za nos?“.
Druhý den na procházce zastavil mě a jal se mne plísniti: “ Jaký jste si to včera nalepil nos? Myslil jsem, že před takovou nosní obludou budu muset odejít z divadla.“
Byl to můj první a poslední falešný divadelní nos.
Jak v Jindř. Hradci tak v Táboře, kam jsme odjeli, dařilo se Kramuelovi dobře, i pobyli jsme v obou městech značnou dobu. Z Tábora v druhé polovici června r. 1866 odjeli jsme do Benešova. Bylo to v dnech, kdy byla vypovězena válka mezi Rakouskem a Pruskem. – Nepřítel byl již v Čechách.
Kramuele rozpustil společnost – a nebylo se mu co diviti. Byli jsme bez chleba…
Čekal jsem na odpověď otcovu na svůj dopis. Odpověď došla, že se otec podvoluje dáti mi měsíční příspěvek, abych mohl na čas války vstoupit dobrovolně jako kadet do rakouského vojska.
A časně z rána druhého dne již ujížděl jsem do Tábora, kde meškala odvodní komise. Dal jsem se dobrovolně odvést.
Při odvodní komisi byl také můj milý major Sedláček z Jindř. Hradce. Co ho pohnulo, že mě přemlouval, abych místo na čas války dal se vůbec na vojnu – nechápu dodnes – Snad to byl ten velký divadelní nos.
– Úmrtí. Ve čtvrtek dne 26. února t.r. zemřel Čestmír Emr, studující VI. třídy státního reál. gymnasia v Brandýse n. Lab., syn Václava Emra ze Staré Boleslavi, který byl před lety odb. učitelem na měšťanské škole v Počátkách.
– Propagace návštěvy a pobytu letních hostů u nás. Nepříznivé výsledky sčítání lidu v r. 1930 jasně nám dokázaly vylidňování našeho kraje a jižních Čech i celé Českomoravské vysočiny vůbec. Upadáme a proto musíme si pomoci. Předně pomáhejme si sami. Účinnou propagací upozorněme na krásy míst, na zdravý, příjemný a levný pobyt v nich a tím získávejme návštěvníky, turisty a letní hosty k nám. Národohospodářský sbor jihočeský vydá za tím účelem „Ročenku“, v níž budou uvedena místa s letními byty. Přihlaste ihned u nás volné byty pro letní období u městského úřadu, aby mohly býti uveřejněny v „Ročence“.
– Orientační mapy, které jsou zavěšeny na našich nádražích, zasluhují jistě pozornosti. Jsou to známé mapy Ph.Dra.Josefa Bělohlava, který před válkou vydával oblíbený a levný „Vlastivědný sborník“. Visí před námi mapa Počátek s dalekým okruhem asi 4 hod. vzdálenosti. Originál vydalo ministerstvo železnic za spolučinnosti min. školství, min. obchodu, min. pošt atd. Dle návrhu autora kreslila Irena Bělohlavová. Fotografie Fr. Folda, Praha II. – Mapa rychle informuje, je přehledná a poslouží všem těm, kteří se ubírají krajem a nechtějí se dlouho zdržovat. Takového něco jsme potřebovali již dříve. Jsme však povděčni, že dopřáno nám shlédnouti, o čem jsme již za Rakouska snili.
– Zdejší zpěvácký spolek „Čechorod“ je prý nejstarším zpěváckým spolkem českým.
– Hlavní sezona lázní Sv. Kateřiny u Počátek bude zahájena 1. května a potrvá do 30. září t.r. Příště přineseme stručný popis.
– Letošní zima se svým bílým povlakem stává se eldoradem a tím i dostaveníčkem přátel zdravého sportu lyžařského. Tak je na Počátecku, hlavně v okolí známých Kateřinských lázní. – Zdrávi užili.
– Povinnosti daňové v březnu. Do 14. března odveďte daň z obchodu s cennými papíry. Do 20. března jest splatna daň z vodní síly za únor 1931, placená podle rejstříku. Do 30. března odveďte půl proc. příspěvek Všeobecnému fondu peněžních ústavů.
– Telefonisace obcí. Věnujte pozornost této akci v obcích, neboť telefon jest známé a rozšířené zařízení, kterým se umožňuje rychlé dorozumění a který podporuje hospodářský rozvoj. Telefon jest tak důležitý a užitečný prostředek jako každá komunikace. V Německu má již skorem každá obec telefon. I při této akci pamatujte na budoucnost.
– Na výroční valné hromadě místního odboru Národní Jednoty Pošumavské, konané v úterý dne 3. března t.r., zvoleni byli na rok 1931 tito funkcionáři: předseda Fr. Kotoun, řed. měšť. škol, místopředseda R. Werner, soukr., jednatelka Jit. Nováková, odb. uč. a pokladník Ferd. Vodrážka, účet. Záložny. Odbor věnoval v r. 1930 částku 500 Kč na vánoční nadílku dětem v Nové Bystřici.
– Odvody v Počátkách budou se konati ve dnech 27. a 28. března t.r. v sále hotelu „Modrá hvězda“ od 8. hod. dopol: 27. března předvedou své příslušníky tyto obce : Benátky, Bezděčín, Bělá, Buková Nová, Cerekev Horní, Ctiboř, Čejkov, Černov, Heřmaneč, Hříběcí, Cholunná, Chrástov, Jakubín, Janovice, Leskovec, Litkovice a Počátky. 28. března budou odváděni příslušníci těchto obcí: Rohovka, Rymberk, Stojčín, Stranná, Štítné, Turovnka, Ves Horní, Veselá, Vlčetín, Zdešov a Žirovnice.
Toto jsou druhé přepisy z týdeníku Zájmy česko-moravské vysočiny. Věřím, že Vás tyto řádky nadchly stejně, jako mě. Pokud máte k tomuto přepisu a událostem zde popisovaným jakoukoliv připomínku, či upřesnění, neváhejte napsat na resolut@tiscali.cz – může bude zveřejněno. O to samé Vás prosím, pokud máte z tohoto období (1931-1941) ze Žirovnice, Počátek a okolí nějaké fotografie, popřípadě i filmové negativy ke zveřejnění.
Další díly přepisů najdete po zveřejnění ZDE.
Zájmy Česko-moravské vysočiny – č.1 – 4. března 1931
Přepisy zpráv z let 1931 – 1941 z týdeníku Zájmy Česko-moravské vysočiny (Neodvislý týdeník českého jihovýchodu), který vydával v Jindřichově Hradci Jaroslav Svoboda.
Jsou přepisovány pouze zprávy týkající se Žirovnice, Počátek a nejbližšího okolí.
Žirovnice
– Nadaci manželů Nováčkových ze Žirovnice obdržel 20. m.m. nejchudší žadatel Rohel Frant., žák zednické školy v Čes. Budějovicích
– Vzájemnost – dělnický konsumní spolek pro Žirovnici a okolí odbývá svou XXI. výroční valnou hromadu v neděli dne 8. března t.r. o 1. hod. odpol. v místnosti p. J. Dvořáka. Účast všech členů nutná.
– Hospodářské družstvo z.s. s.r.o. v Žirovnici koná v neděli dne 29. března t.r. o 1. hod odpolední v sále Sokolovny XIII. řádnou valnou hromadu.
– Družina válečných poškozenců v Žirovnici sehraje v neděli dne 8. března t.r. u Dvořáků div. představení „Helmice bez poskvrny“. Obraz ze života dobrých lidí o 4 jednáních. Začátek v 8 hod. večer. Ceny míst obvyklé. Předprodej u př. Svobody (trafika). Čistý výtěžek bude věnován hasičskému sboru ve prospěch zakoupení nové stříkačky. Po divadle tanec. Pořadatelstvo doufá, že s ohledem na účel, pro nějž divadlo je hráno, bude hojná návštěva.
– Nehoda letadla – Dne 19. m.m. v odpoledních hodinách bylo nuceno přistáti na polích u Popelína pro poruchu motoru holandské poštovní letadlo typu Fokker. Na nevhodném terainu se aero převrátilo a bylo k dalšímu letu nezpůsobilé. Trup letounu s motory byl odeslán do Holandska vlakem, křídla dopravena na primitivních saních do Jindř. Hradce, kde převzata a naložena vojskem leteckého pluku z Prahy na zvláštní automobil. Umístění křídel na zdejším Masarykově náměstí budilo značný rozruch. Pasažeři odejli vlakem do Vídně, odkud pokračovali v cestě do Indie. Letadlo je majetkem Holandské král. letecké společnosti.
– Hospodářská situace. Stále a stále je na denním pořádku jak řešiti hospodářskou krisi a jak pomoci mnoha tisícům nezaměstnaným ku práci a výdělku. Právě jsem četl v „Národní politice“, že snad východisko z toho by bylo možné snížení mezd dělnictvu. Jsem též zaměstnavatelem a na tuto věc se dívám docela jinak. Nevím, zda můj názor by byl správný a zda by mohl zmírniti bídu u sociálně nejslabších. Jest třeba se vžíti do situace u nižších vrstev, jak u zaměstnavatelů tak u dělnictva a posouditi dnešní výdělek a dnešní příjmy těchto ku poměru k jejich nejnutnějšímu vydání. Jest dnes viděti, že nemá-li drobný lid možnost nákupu vše vázne a snížením těchto příjmů by situace byla ještě horší. Podívejme se na venkov, kde dnes schopný dělník vydělá od 100 – 150 Kč týdně a má-li živiti několikačlennou rodinu, jak u dělnických rodin bývá, musí živořit a musí se omezovati pouze na nákup nejnutnějších potřeb, t.j. chleba, cukr, kávy a brambor a o jiném se takovým rodinám ani nesní. A kde jest oděv, topivo a jiné? Totéž jest dnes u živnostníka, který musí pracovati společně se svými několika dělníky, aby ku konci týdne neměl kolikráte ani tolik, kolik vydělá dělník. K tomu přichází tomuto ještě mnoho jiných povinností, takže můžeme dnes říci, že tento stav živoří a drží se při životě pouze s nasazením všech sil. Ve větších městech jest situace tato ještě tíživější, čítáme-li jenom nájemné z bytů, které obnáší mnohdy celých 25 proc. výdělku hlavy rodiny a životní podmínky jsou jistě mnohem tvrdší. Snad by zde byla možnost nějakého příjmu do státní pokladny, ale museli bychom se dívati na situaci shora a ne směrem opačným. Snad by mohli naši vedoucí činitelé jíti příkladem vstříc a udělati tak jako například v Itálii a Rumunsku a říci : Známe situaci která dnes u nás panuje a chceme učiniti nápravu a pomoci naším spoludělníkům. Snižujeme platy všem, kteří mají příjmy nadprůměrné a béřeme za základ roční příjem Kč (řeknu hodně) 30.000 a po tomto příjmu s odstupňováním snižuje se 5-30 procent z gáže“. Též jest záhodno se podívati do řad úředníků a pensistů. Může-li rodina býti živa na příjem hlavy rodiny, jak u některých úředníků pensistů a dělníků bývá, proč ponechávány ve službách muž i žena z rodiny jedné a proč pensisté zastávají místa mnohdy ještě výnosná? Zde by se dalo také zaměstnati mnoho naší studované inteligence, která rozmnožuje řady nezaměstnaných, ač o nich jest vždy málo zmínky. Dále musí jíti i stát kupředu příkladem a ne jak se děje u nás pravý opak. Zvýšení jízdného na drahách, zhoršení dan obratové, benzinu a oleje o které se jedná a konečně i třinácté služné. Nezávidím to, ale vezměme úředníka neb učitele v nižších hodnostních třídách kolik obdrželi a podívejte se jak ohromná suma se vyplatila. I zde by bylo možno jíti příkladem vstříc a těchto uspořených peněz by mohlo jistě býti použito ve prospěch zmírnění bídy a k uklidnění naší nejširší veřejnosti. Naše dělnictvo nežádá podpory, ale jelikož chce žíti, žádá práci. Této práce by se u nás jistě mnoho našlo, hlavně zde na českém jihu. Jen se přijďte do toho kraje také podívati a trochu času věnujte k seznámení se s ním. Podívejme se ku příkladu na město Žirovnici. Žirovnice, také proslulé město průmyslem perleťářským, o které ví snad celý svět z obchodních styků, jest dnes úplně zapomenuta, ač všichni vedoucí činitelé toto městečko dobře znali. Průmysl perleťářský jako vývozní z 95 proc. jest odkázán na cizinu, hlavně Německo, Jugoslavii, Maďarsko, Španělsko, Indii, Anglii a různé státy jižní Ameriky a proto také nejvíce pociťuje otřes v jiném státě a krise toho neb onoho státu doléhá též značně na tento průmysl. Jest zde velké množství nezaměstnaných dělníků a dělnic, ale nejen dělníků, ale také živnostníků, kteří dnes stojí bez možnosti nějakého výdělku. Zde se však nemůže říci, že by nebylo možno zaopatřiti práci pro několik set lidu. Právě naopak. Podívejte se na komunikační spojení města Žirovnice, které jest v kraji Jindř. Hradeckém a Kamenici druhým městem na počet obyvatel. Jest třeba zajeti si na výlet autem do Jindř. Hradce odtud do Žirovnice, Počátek, Cerekve a vícekrát žádný tento výlet nepodnikne, poněvadž silnice, totiž nesilnice, nýbrž špatná cesta není vůbec upravena k jízdě. Jest již sice vypracován projekt na stavbu silnice Jindř. Hradec – Žirovnice – Počátky – Horní Cerekev – Jihlava, jest proto třeba uspíšiti schválení a povoliti potřebný obnos a se stavbou započíti.
Tím bude odpomoženo nezaměstnanosti, ušetří se podpora a spojení, které jest jistě velmi důležité, Jindř. Hradec, Žirovnice, Jihlava dojde ke svému uskutečnění. Náš malý český člověk nemá mnoho požadavků, zvláště zde na českém jihu; rád pracuje a nemá-li práci jest zoufalý a nespokojen a proto povinností všech vlivných činitelů jest, aby se stavbou bylo co možná nejdříve započato a tím umožněno zaměstnání většině dělnictva. S prací přijde trochu radosti a spokojenosti k těmto rodinám. (Jan Žemlička, starosta)
Počátky
– Vztahy města Počátek k Jindř. Hradci – Čím započneme počáteckou část v novém krajinném listě? Nejlépe tím, když vzpomeneme, jaké vztahy měly Počátky k Jindřichovu Hradci. Započneme tedy krátce historií.
Hrabě Jan z Hardeku, který nabyl města Počátek darem od Karla IV., prodal je 8. září 1389, tedy již skoro před pět a půl stoletím, panu Jindřichu III. z Hradce (1363 – 1398) za 687 kop a 22 větších pražských grošů (t.j. asi našich 300 tisíc Kč) se všemi poplatky a užitky k němu přináležejícími a s mužstvem. Tak dostaly se Počátky opět do rukou pánů z Hradce, jimž dříve patřily.
Páni z Hradce byli našemu městu dobrou vrchností a projevovali mu příchylnost mnohými výsadami i zvelebovali je. Když byly Počátky zničeny Husity, poručil Menhart (1398 – 1449) obehnati je ploty, čili dvojitými plaňkami. A když později srdnatí počátečtí měšťané odrazili nový útok husitský, dal Menhart „starožitnému městu Počátkům“ právo, aby bylo obehnáno pevnou zdí a příkopy, což bylo skončeno brzy po roce 1439. Menhart povolil též počáteckým měšťanům, aby mohli činiti svobodně odkazy.
Veseleji se žilo v Počátkách když Adam I. z Hradce (1546 – 1596) často zajížděl do Počátek a do lázní sv. Kateřiny, které již tehdy těšili se dobré pověsti a byly hojně navštěvovány. Jáchym (1579 – 1604) potom, oceniv věrnost svých poddaných v Počátkách, potvrdil všechny vydané výsady a rozhojnil je novými svobodami.
Také rod Slavatovský od roku 1602 a potom Štemberkové od r. 1693 přály městu a ujímaly se ho. Jest zaznamenáno, že Jáchym Slavata prosadil, že Pražané nesměli překážeti Počáteckým v prodeji sukna, které „od starodávna a nad paměť lidskou s přimišováním části flokův (odpadků vlny) mezi vlnu dělali“.
Styk města Počátek s Jindř. Hradcem nepřestal, když padlo poddanství. Jindřichohradecké školy vychovávaly počátecké syny v muže věhlasné a občanstvo obou měst podporovalo se navzájem ve společenských stycích ustavičně.
O tom budeme míti snad možnost podati zprávy v příštích kapitolách v tomto listu. Vítáme nový list doufajíce, že přispěje k rozšíření přátelství Jindřichohradecka s Počáteckem, v té hojné míře jako to obětavě a ochotně činí „Týdeník z Českomoravské vysočiny“ v Pelhřimově, „Ohlas od Nežárky“ v Jindř. Hradci a „Krajinské listy“ v Kamenici n. L.
Této společné práci pro dobro Českomoravské vysočiny, českého jihovýchodu a českého jihu přejeme mnoho zdaru. Kéž přineseme našemu kraji hojný užitek!
– Propagace města Počátek – Naše městská rada dala podnět k tomu, aby bylo v městě utvořeno komité pro propagaci města a cizinecký ruch. Přípravy byly již vykonány. Město Počátky samo, útulné a historicky zajímavé, na pomezí Čech a Moravy krásné, zdravé a lesnaté jeho okolí, lázně sv. Kateřiny, letovisko Valcha a jiná útulná místa zasluhují opravdu trochu širší pozornosti nejen turistů a milovníků krás, ale i všech lidí, kteří hledají osvěžení a zotavení. Počátecký kraj skýtá v létě i v zimě příležitost k sportům. Jsou zde krásné koupaliště, výsluní, tennisová hřiště a pěkný terén k lyžování. V městem jest dostatek bytů pro letní hosty a v lázních a ve Valše jsou zařízeny vzorné byty pro hosty. Ceny mírné. Informace poskytují všem zájemcům mimo majitele lázní, letoviska, hotelů a hostinců „Městský cizinecký a propagační úřad“ v Počátkách.
– Oslava 81. narozenin p. presidenta T.G.Masaryka bude pořádána u nás v tomtéž rozsahu, jako v minulých létech.
– Korespondence básníka Otakara Březiny se sl. Annou Pammerovou bude vydána ve dvou částech a to : První část vyjde v časopise Dr. Em. Chalupného „Nová Říše“, a druhou část vydá vídeňský malíř Trčka. Moravské kolo spisovatelů připravuje k vydání 14 dopisů z let 1897 – 1920. tyto dopisy ve snímcích budou doprovázeny doslovem o ceně korespondence, o osobnosti sl. Pammerové podobiznou obou korespondentů z doby, kdy se poprvé setkali v Jinošově u Náměšti nad Oslavou. Pamětní deska Otakara Březiny na jeho rodné, domě bude letos pořízena a slavnostně odhalena. Rodáci z Počátek, přátelé a ctitelé Březinovi, pamatujte příspěvky a dary na tuto desku slavného básníka a filosofa!
– Vzpomínka – 11. března t. r. bude tomu 25 let co místní odbor Národní Jednoty Pošumavské v Počátkách oslavoval dvacetileté své trvání. Oslavil je valnou hromadou, na které promluvil Dr. Karel Bax, nynější primátor měst pražských a zemský úředník Titěra „O národním a národohospodářském úkolu Jednoty“. Valné hromadě tehdy předsedal pan Raim. Wesner. Poznamenáváme při tom, že otec pana primátora Jan Baxa spravoval v letech 1869 – 1871 naší obecnou školu. Z Počátek odešel do Sedlčan.
– 7. března vzpomenou si zajisté počátečtí občané, že zemřel v r. 1897 zasloužený starosta města p. Jan Brdlík ml., továrník, I. starosta Sokola atd. v Počátkách. Slavný jeho pohřeb konal se 10. března 1897. Účast na pohřbu byla ohromná. Nad hrobem p. František Navrátil pronesl řeč, v níž ocenil zásluhy zesnulého.
– Velkofilm „Plukovník Švec„, slavná anabase čs. legionářů Ruskem, bude u nás předveden v Bio Sokol v sobotu a v neděli 14. a 15. března t.r.
– Zdejší rodák vrch. škol. rada Jaroslav Petr, min. insp. slavil 19. min. m. 50leté narozeniny. Narozeniny oslaveny slavnostní schůzí, která byla pořádána Spolkem profesorů zbožíznalců jehož je Petr členem čestným již 1. února, a na této oceněny byly zásluhy oslavencovy. J. Petr narodil se v Počátkách. Vysokou školu studoval v Praze (techniku a universitu). Roku 1905 nabyl aprobace pro chemii, fysiku a zeměpis a působil v Plzni jako profesor na tamní obchodní akademii. Od r. 1919 působí jubilant v ministerstvu. Působil i literárně (odborně). Blahopřejeme.
– Divadlo v Sokolovně, sehrané v sobotu dne 21. února t.r. mělo krásný hmotný a mravní úspěch. Všechny zúčastněné dámy ve hře a všichni páni vžili se do svých úloh s plným pochopením a s vervou. Bylo pozorovati, že byla hra pečlivě propracována. Gratulujeme režisérovi p. J. Chlebcovi k úspěchu!
– Besídka, konaná měšťanskou školou a rodičovským sdružením v neděli dne 22. února, plně se zdařila. Program byl pestrý a přítomným se líbil. Jest chvalitebné, že rodičovské sdružení se náležitě uplatňuje.
– Trhy v Počátkách – První výroční trh výkladní na zboží podle změny stanovené výnosem zemského úřadu v Praze z 9. října 1930 konal se v úterý 3. března. Příští trh na dobytek bude 7. dubna a příští výroční trh na zboží připadá na 5. květen t.r.
Toto jsou tedy první přepisy z týdeníku Zájmy česko-moravské vysočiny. Věřím, že Vás tyto řádky nadchly stejně, jako mě. Pokud máte k tomuto přepisu a událostem zde popisovaným jakoukoliv připomínku, či upřesnění, neváhejte napsat na resolut@tiscali.cz – může bude zveřejněno. O to samé Vás prosím, pokud máte z tohoto období (1931-1941) ze Žirovnice, Počátek a okolí nějaké fotografie, popřípadě i filmové negativy ke zveřejnění.
Další díly přepisů najdete po zveřejnění ZDE.